Tunis

Tunisko, nejsevernější africká země je krásná a vlídná. Nese v sobě stopy historie sahající do dob Římanů, představuje kulturní rozmanitost v podobě tureckých mešit, chrámů a výjimečných historických památek. Je zemí, kam sahá největší poušť světa a jejíž pláže omývá Středozemní moře. Poskytuje neuvěřitelné scenérie zalesněných hor, rušný život měst, luxusní hotely, zelené oázy i bílé písečné pláže pod modrým nebem.

Tunisko je arabskou zemí, která dospěla ve stabilní, bezpečnou krajinu a stala se jednou z nejoblíbenějších rekreačních oblastí. Země dlouhých písčitých pláží a blízké exotiky je pro poznávání a dovolenou jedinečnou volbou. Tunisko nabízí exotiku na dosah ruky a k těm, kteří se rozhodnou ho poznat, umí být štědré. Pokud se pro poznání této krásné země rozhodnete, nezapomeňte „ochutnat“ něco z místní zábavy. Vydejte se na místní trhy, nazývané souky. Smlouvání je samozřejmostí a vy možná zjistíte, že jste této zábavě propadli. Pak můžete říct, že jste zažili pravý orient.
V samotném srdci Tuniské medíny se tyčí Velká mešita, nazývaná také mešita Zitúna, či olivovníková mešita.  Patří mezi nejstarší a nejuctívanější stavby nejen staré čtvrti, ale celé metropole. Byla postavena na počátku 8. století a dodnes je považována za důležité centrum vzdělanosti.
K Velké mešitě se dostanete ulicí Rue Jemaa Zitouna, kolem níž jsou soustředěny súky. Mešita se za dobu své existence podrobila mnoha úpravám, ale rozlehlé nádvoří z leštěného mramoru si dodnes udrželo svou původní podobu. Bylo vybudováno podle vzoru Velké mešity v Kairouanu, ze tří stran je obklopeno půvabnými stinnými arkádami pocházejícími z dob vlády Husajnovců, tedy z 18. století. Mnoho sloupů obepínajících vnitřní nádvoří se honosí hlavicemi s četnými ornamenty.
Architektura celého komplexu nese známky tureckého vlivu, který zde přetrval až do druhé poloviny 19. století, kdy se Tunisko stalo francouzskou kolonií. Na místě někdejší obranné věže se vypíná minaret, který byl v minulosti zvýšen na dnešních 44 metrů. Jeho dekorace vychází z výzdoby mešity Kasba. Horní část je obložena keramickými dlaždicemi.
V roce 864 po Kristu byla mešita doplněna mohutnou kupolí, která zastřešuje vstupní halu modlitební síně. Ta se nachází na opačné straně nádvoří, její dveře jsou zdobeny geometrickými vzory, které čerpají ze španělských motivů. Modlitební síň musí zůstat vždy rituálně čistá, to znamená, že do ní nikdy nesmí vkročit žádný jinověrec. Uvnitř Velké mešity naleznete „minbar“, což je kazatelna, ze které je pronášena páteční modlitba, tzv. „chutba“. Je umístěna napravo od „mihrábu“, který označuje směr k Mekce.
Po dlouhá staletí byla Velká mešita sídlem teologické fakulty a ta se v mešitě nachází dodnes. Její nedílnou součást tvoří i knihovna pocházející z 15. století. Návštěvníci mají do prostor mešity přístup každý den v dopoledních hodinách, s výjimkou pátku, jež je vyhrazen pro modlitby.

Plavby proplouvájící tímto přístavem