Civitavechhia

Co se Vám vybaví, když se řekne Řím?  

Hlavní město, nacházející se ve strategické polovině italské holinky, které jakoby spojuje nebo také rozděluje tak odlišný sever od jihu. S předměstím v něm žije téměř 3 a půl milionů lidí. O stálý přírůstek se starají hlavně přistěhovalci vzhledem k tomu, že Italové jako národ mají jednu z nejnižších porodností v Evropě. Pokud se do Říma teprve chystáte, z nějakého neznámého důvodu stále váháte a dáte hodně na první dojem…tak to se Vám může přihodit něco, čemu se říká láska na první pohled. Možná je v tom i trochu symboliky… obrátíme-li název města ROMA, objeví se AMOR-bůh lásky. Řím, jinak také po právu nazývaný Věčným městem, Vás přivítá s otevřenou náručí, náručí ze které se Vám jen tak nepodaří a hlavně nechce vymanit. Odvážně se pustíte do labyrintu spletitých a pizzou provoněných uliček a budete si připadat jak v právě otevřené učebnici dějepisu. Každému se jistě vybaví majestátní a hrdé Colosseo či světově proslulá Fontána di Trevi.Stále se marně ptám, zda na její popularitě nese větší podíl krásná Anita Ekberg smáčející se v jejich vodách ve “Sladkém životě” (La dolce vita 1960) Federica Felliniho nebo snad pověra, že hodíš-li do fontány minci, tak se do Říma do roka vrátíš …ale asi to bude spíš díky nadpozemsky krásné Anitě. Ale Řím jsou také stále ucpané silnice, netolerantní a italsky temperamentní řidiči, každou skulinu vyplňující motocykly a skútry, město, které ignoruje jízdní řády a často také semafory. Přecházení silnic je silným zážitkem a říká se, že „v Římě existují jen dva druhy chodců – rychlí a mrtví“. Při přecházení se musíte vybavit značnou dávkou odvahy a možná i drzosti a musíte spoléhat na to, že když už do té silnice vkročíte, tak oni zastaví…a většinou tomu tak opravdu naštěstí je. Italští řidiči jsou od přírody vybaveni rychlými reflexy, takže počet těžkých nehod je mnohem nižší, než je běžné ve zbytku Evropy. Taková ta běžná drknutí italský řidič nepočítá. Město, které se topí pod hromadami odpadků (největším rájem krys je Campo di Fiori) a ještě se nenaučilo třídit odpad a v neposlední řadě město, které se společně s Milánem může “pyšnit” nejvyššími nájmy. Cena podnájmu za pouhý jeden pokoj v rozděleném bytě se často vyšplhá až nad 500 EUR. Tím se trochu omlouvá fakt, že mladí Italové tak rádi a tak dlouho zůstávají doma v péči své matky.
Koloseum (Colosseum) Symbol věčnosti, moci, ale také bolesti a utrpení, je jednou z nejvýraznějších a také nejznámějších antických památek. Jméno získalo podle kolosální sochy císaře Nerona (36 m vysoká), kterou vytvořil řecký sochař, jenž měl za vzor slavný Rhodoský kolos. I když se dvě třetiny stavby nezachovaly, působí zbytek stále velkolepým dojmem. Byl to určitě nejambicióznější projekt své doby. Pro orientaci uvedu několik základních údajů. Vespasianus ho dal v roce 72 po Kr. postavit se třemi patry. Za panování císaře Tita bylo v r. 80 slavnostně otevřeno. Na počest otevření se zde konaly stodenní zápasy-štvanice na zvěř. Bylo použito okolo 1000 gladiátorů a 5000 zvířat. Ve středověku se část zdí zřítila a ruiny pak sloužily šlechtě jako pevnost a kamenolom travertinových bloků. Venkovní část je z travertinu, vnitřní část tvoří tuf a cihly. Výška oválné stavby je 48 m. V Colosseu jsou částečně dochována všechna čtyři patra s dorskými, jonskými a korintskými sloupy a polosloupy. Čtvrté patro je tvořeno korintskými pilíři. Odhaduje se, že v Colosseu zahynulo celkem asi 400 000 lidí. O zákaz této “krvavé” zábavy se zasloužil poustevník Telemachose, jenž skočil do arény mezi gladiátory s výkřikem “Zanechte vraždění”. Byl ubit, ale císař Honorius gladiátorské hry r. 404 zakázal. Kapacita amfiteátru byla asi 50 000 diváků (počty se rozcházejí) Za veřejné hry diváci neplatili, ale potřebovali žetony, na nichž byla čísla sedadel. Arénu od diváků oddělovala železná síť. Díky složitým mechanismům bylo možno nad diváky natáhnout lněnou a hedvábnou plachtu. Roku 1750 vyhlásil papež Benedikt XIV Colosseum za posvátné místo. Navštívit jednotlivá fóra (Caesarovo, Trajanovo,Nervovo, Augustovo), Constantinův oblouk, sloupy a oblouky doporučuji s podrobným baedekrem v ruce. Před Colosseem je možné se nechat vyfotit s některou z historických postav. Samozřejmě za peníze.
Kapitolské náměstí - Piazza del Campidoglio 
Kapitol (Campidoglio, 50 m), nejnižší, ale historicky nejvýznamnější z římských pahorků byl náboženským centrem už v dobách starého Říma. Nejprve musíte vystoupat po širokém renesančním schodišti, které je dílem samotného Michelangela (okolo roku 1547). Nad schodištěm se nachází kopie antické bronzové jezdecké sochy císaře Marka Aurelia. Pozornost si zaslouží také dekorativní dlažba. Podle Michelangelových plánů vzniklo muzeum, jež je považováno za jedno z nejkrásnějších staveb renesanční architektury. A v paláci konzervátorů (Palazzo dei Conservatori) je umístěna část sbírek Kapitolského muzea (Museo Capitolino). V Palazzo Cafferelli je Museo Nuovo, v němž je umístěno antické sochařství s velmi vzácnými kopiemi řeckých soch, sarkofágů a pohřebních uren. Je mezi nimi i známá Venuše Kapitolská (římská kopie helénistického originálu z 2. pol. 5. stol. př. n. l.), Amor a Psyché, Opilý Faun z černého mramoru, Opilá stařena a Chlapec s husou. Ještě než se rozhodnete sejít k vyhlídce, zastavte se u Kapitolské vlčice, symbolu Říma (pochází z 5. stol. př. n. l.) A hned naproti se můžete osvěžit výbornou římskou vodou. Určitě stojí za to vystoupat další schodiště (dřív se schody zdolávaly po kolenou) ke kostelu v románsko gotickém slohu, stojícího na základech starokřesťanské baziliky ze 4. - 5. století, Santa Maria in Aracoeli.
Santa Maria in Aracoeli 
Pozlacený strop (z 16. stol.), cenná podlaha (ze 13. století), 22 antických sloupů a dřevoryt Jezulátka, ho řadí k nejkrásnějším římským kostelům. Asi nejpůsobivější pohled na ruiny Fora Romana a na Palatino, jakoby ozdobené piniemi, je z vyhlídky u Palazzo dei Senatori s průčelím z roku 1598 (dnes sídlo římského starosty a městské rady) a Palazzo degli Conservatori
Forum Romanum
Nejstarší část Říma, nesoucí stopy významných historických etap, se nachází mezi pahorky Palatinem, Kapitolem a Esquilinem. V minulosti bylo toto místo bažinou a později bylo meliorováno velmi moderním systémem kanalizace, která odváděla vodu do Tiberu. S příchodem křesťanů se Forum Romanum stalo náboženským místem pro první křesťany, kteří tu budovali kostely. Forum Romanum se stalo svědkem mnoha významných projevů neméně významných řečníků. Slavný Antonius tu pronáše smuteční projev po zavraždění Caesara, rovněž Cicerovy projevy se zapsaly do srdcí římského lidu. Caesar, Augustus a další jeho následníci tu nechali postavit nové reprezentační budovy, památné oblouky a sochy. Stavebním materiálem byl mramor, pozlacený kov a opracované kameny. Od 6. stol začalo Forum postupně upadat, měnilo se v pastviny dobytka a sloupy a opracované kameny se začaly požívat jako materiál ke stavbě jiných budov. Archeologický výzkum započatý v 19. století trvá dodnes. Dominantu tvoří zachovalé vítězné oblouky propojené původní římskou silnicí z černé žuly.
Fontana di Trevi 
Úžasné umělecké dílo s nádherným barokním sousoším, vytesaným z mramoru, které představuje boha moří Oceána stojícího na velké mušli tažené mořskými koňmi, patří k nejznámějším symbolům Říma. Hlavním stavitelem byl Niccola Salvi, ale svůj podíl tu zanechal také opět Bernini. Fontána byla dokončena v roce 1762. Dvacet metrů široká a šestadvacet metrů dlouhá fontána, kde voda jakoby přetéká přes pobřežní krajinu, je úchvatným dílem. Celé scéně vévodí vysoký oblouk di Trionfo zvaný „Království oceánů“. Kdysi tady vedl akvadukt, který zásoboval celý Řím. Fontánu zpopularizoval Felliniho film La Dolce vita s legendární Anitou Ekberg. A každý, kdo se chce do Říma vrátit, hodí pravou rukou přes pravé rameno minci do fontány.
Španělské schody (Piazza di Spagna)Kdo by je neznal alespoň z filmů nebo jako kulisu k módním přehlídkám! Z tohoto mimořádného místa dýchá jižanská atmosféra, kterou podtrhuje i přítomnost vzrostlých palem. Chviličku posedět na schodech a kochat se je skoro povinností každého turisty. Chtělo by to ale přivstat si a vychutnávat si tu atmosféru bez davů. Uprostřed náměstí je fontána La Barcaccia z roku 1629 od Berniniho. Má příznačný tvar bárky. Odtud vedou široké barokní schody k impozantnímu dvouvěžovému francouzskému kostelu Trinita dei Monti. Uprostřed se tyčí obelisk (Obelissco Sallustiano), který sem byl přemístěn ze slavných Sallustiánských zahrad.

Řím je vzdálen z přístavu cca 80 Km. Můžete využít výletů lodní společnosti MSC, taxíků nebo vlaku. Pokud se vydáte vlakem, není to nic složitého, nicméně je nutno počítat s dostatečnou časovou rezervou.
   Nejlépe je opustit lod ihned po připlutí do přístavu. Od lodi z přístavu Vás vyveze přístavní shuttle bus. Již při výstupu z přístavu Vás většinou osloví prodejci jízdenek na vlak.
    Vydejte se vpravo souběžnou ulicí s mořskou pláží. Zastávka vlaku není daleko, cca 800m .Zakupte si jízdenku v automatu 
a vyčkejte příjezdu vlaku. Vlaky jezdí cca každých 40 minut. Pozor na krádeže ve vlaku během nástupu a výstupu z vlaku.
Nezapomeňte lístek ve vlaku označit!
Vystupujete v Římě u Vatikanu – nejlépe zastávka SAN PIETRO (cca 40 minut z Civitavecchie) a máte možnost pěší procházky dle dále uvedeného plánku. Zastávka je asi 10 minut pěšky od Vatikánu

Zpět se můžete vrátit nejrychleji po Corso Vittorio Emanuelle II nebo pro odvážnější u Kolosea sednout na metro, pak na zastávku TERMINI a zde přesednout na vlak do Civitavecchie.
Pozor na dostatečnou časovou rezervu pro návrat na loď. Cena lístku na vlak cca 15 eur tam i zpět. Pozor také na kapsáře, pokud Vás nikde jinde neokradou, tak v metru a vlaku toto nebezpečí opravdu hrozí.