Honningsvag

Nordkapp (Severní mys) pojmenoval anglický námořník Richard Chancellor v roce 1533 během svého pokusu objevit severovýchodní průjezd do Číny. Severní mys navštívily různé významné osobnosti, včetně francouzského krále Ludvíka Filipa Orleánského v roce 1795 a Oskara II. v roce 1873. Oskar II. se zasloužil o to, že organizátoři plaveb na turistických lodích zařadili Severní mys do svých itinerářů a cestovní ruch se tak začal rychle rozmáhat. Mys spojuje s pevninou působivá nová silnice, jejíž jeden úsek vede pod úžinou Mageroy.

Na vrchol útesu každoročně přichází přes 200 000 lidí.

Nordkapphallen v nitru hory nabízí panoramatickou podívanou na pobřeží. Na širokoúhlém plátně je promítán videograf zachycující měnící se roční období ve Finnmarce. Všichni zájemci také mají možnost stát se členy Královského klubu Severního mysu.

Z vrcholku Severního mysu ústí značená cesta k mysu Knivskjellodden, nejsevernějšímu bodu Evropy (71° 11‘ 8‘‘ severní šířky).

Honningsvåg

 je nejsevernější město Norska a současně i na celém světě spadající do správní oblasti Nordkapp. Podle norské legislativy musí mít město minimální počet obyvatel 5 000, což Honningsvåg nesplňuje, jelikož má 2 575 obyvatel. Zvláštní výjimkou zákona z roku 1996 byl status města obci udělen.

Město se nachází v zátoce jižním směrem od ostrova Magerøya. Okolo města vede silnice E69, po které se turisté dostávají až na Nordkapp. V letních měsících je přístav ve městě častou zastávkou výletních lodí převážející turisty na Nordkapp. Nachází se zde také letiště Honningsvåg, které se nachází 4 km od města.

Oblast byla osídlena již před 10 300 lety. Předpokládá se, že většina tehdejších obyvatel získávala obživu z moře rybolovem, který je významnou složkou místní ekonomiky do dnešních dnech. Bohaté vody Barentsova moře jsou plné ryb, které současný průmysl zpracovává. Teplota mořské vody v lednu se zde pohybuje okolo −4 °C.

Díky přílivu turistů je v létě město důležitým zaměstnavatelem, jelikož poskytuje práci přibližně 500 lidem, kteří pracují v turistickém průmyslu. V oblasti se nalézá několik větších hotelů a jedno velké turistické centrum, které slouží jako hlavní základna pro cesty na Nordkapp. Okolo města se nalézají továrny na zpracování ryb a na výrobu krmiv pro ryby v různém stádiu využívání.

Po dostavbě podmořského tunelu, který vyúsťuje poblíž města, byl uzavřen převoz na pevninu, který byl po dlouhá léta jedinou spojnicí s okolním světem. V dnešní době je oblast čile turisticky navštěvována, díky snadné dopravní dostupnosti. Za průjezd podmořským tunelem se vybírá mýtné.

Plavby proplouvájící tímto přístavem