Katakolon

Přístav Katakolon se nachází jen pár kilometrů od Starobylého antického města Olympia. Toto místo je kolébkou Olympijských her. Z Katakolonu se můžete vydat transferem od lodní společnosti nebo taxikem do tohoto města a obdivovat pozůstatky tohoto historického místa.

V přístavním městě Katakolon toho mnoho k vidění není, jen několik pláží a pár malebných kaváren na nábřeží, proto Vám doporučujeme zakoupit si výlet do Olympie, dějiště starověkých Olympijských her a archeologického naleziště s neopakovatelnou atmosférou.

Olympie - Ruiny antického Olympie se nachází v údolí řeky Alfios. Podle legendy byla Olympie postavena na přání krále bohů na podporu kultu mezi Řeky. Můžete zde obdivovat ruiny chrámu Dia a stadion, který je schopen pojmout až 40.000 diváků.  Chrám Dia byl jedním ze sedmi divů antického světa.

Kousek od Olympie je archeologické muzeum, kde najdete poklady odhalené v průběhu staletí při vykopávkách. Jednou z nich je trojúhelníkový štít z Diova chrámu, včetně ilustrací mýtické války mezi Kentaurem a Lapithem. Stará báje vypravuje, že v krajině, zvané Elis, ležící na západním pobřeží jižního Řecka, několik set let před narozením Krista,  zápasil na nebi bůh Zeus o vládu se svým otcem Kronem. Prvý zvítězil a toto své vítězství oslavil tělocvičnými závody.  V upomínku na tuto událost byly podobné závody opakovány i v dobách pozdějších, z počátku v obdobích nestejných, později pravidelně každý čtvrtý rok. Místo, kde se závody konaly, se nazývalo Olympie. Slavnosti nabyly takového významu, že se podle nich počítal i čas. Doba od jedné slavnosti k druhé se nazývala "olympiadou". Psalo se, že určitá událost se například stala v páté olympiadě, to znamená v pátém čtyřletí od olympijských závodů, konaných roku 776 před Kristem. Na těchto závodech byl ponejprv pořízen seznam zúčastněných závodníků.  Mravní cena olympijského vítězství byla tak značná, že jakákoliv hmotná odměna byla po několik století naprosto vyloučena, byla by považována za urážku  pro svou nesrovnatelnost s duchovním významem vítězství. Vážnost vítězů se přenášela na celé rodiny, ale také na obce a kraje, z nichž vítězové pocházeli. Básníci a sochaři vytvářeli svá nesmrtelná díla k poctě bohů a vítězů.  Sportovní soutěže, z nichž nejstarší a nejznámější jsou Olympijské hry, patřily neodmyslitelně k duchovnímu a kulturnímu životu v antickém Řecku. Olympijských her se účastnili atleti z celého řecky mluvícího světa, k nimž patřila tehdy i jižní Itálie a Sicílie.  Od roku 776 před naším letopočtem až do roku 393 našeho letopočtu, tedy více jak 1000 let, se tyto hry konaly vždy v červenci každým 4. rokem, a to téměř bez přerušení. Římané a celá západní část tehdejší říše se věnovala spíše gladiátorským hrám a vozovým závodům. Z tohoto důvodu můžeme ještě dnes např. v Itálii, Francii. Německu a Španělsku nalézt římské amfiteátry, či jejich zříceniny. Naopak v Řecku a Malé Asii můžeme obdivovat dosud zachovalé stadiony. 

 Důležité rozdíly mezi antickými a novodobými Olympijskými hrami:

1. V době konání her byly v Řecku přerušeny všechny války; žádné hry nebyly v důsledku válek přerušeny, jak tomu bylo  v novověku (1916, 1940 a 1944). Olympijské hry byly vyhlašovány vždy na jaře olympijského roku. Současně byl vyhlášen "olympijský boží mír", který platil vždy jeden měsíc před zahájením her a jeden měsíc po jejich skončení. Toto příměří zbraní umožňovalo všem účastníkům her dostat se v klidu a bez obav na místo konání her a zase zpět domů.

2. V antickém Řecku se konaly Olympijské hry vždy na stejném místě.

3. Program se skládal z různých druhů sportů, z nichž zůstaly olympijské pouze běh, skok do dálky, vrh diskem, zápas a box. Míčové hry a týmové zápolení nebyly tehdy známy.

4. Všichni atleti zápasili nazí.

5. Ženy se nemohly her ani účastnit, ani být mezi diváky.

6. Vstup na hry byl zadarmo.

7. Existovalo pouze 1. místo pro vítěze.

8. Pro sportovce, účastníky her a pro diváky byl postaven provizorní tábor. Stav hygienického zařízení  také nebyl dobrý. Hlediště zde nestálo prakticky žádné, diváci (jejich počet je odhadován na desítky tisíc) stáli na okolních zdech a stejně, jak je tomu i dnes, povzbuzovali závodníky svým křikem, pískáním a opovržlivým křikem. Pouze několik vyvolených a  čestní hosté měli tu vymoženost pohodlně sedět v mramorových křeslech.

9. Celý jeden měsíc před začátkem olympijských her museli atleti trénovat v Olympii pod vedením zkušených trenérů, čímž dokázali, že jsou schopni se těchto her zúčastnit.

Jak tedy vypadal takový průběh olympijských her v tehdejším Řecku, např. v době 520 let př.n.l., kdy lze pokládat vývoj atletických soutěží prakticky za ukončený?

Den první: příprava a obětování bohům Den druhý:  otevření her závodem vozů v hipodromu. Následoval závod na koních. Hipodrom ležel těsně vedle stadionu. Závodníci neměli k dispozici žádné sedlo ani třmen. Koně nebyli okováni. Odpoledne se konal pětiboj (vrh diskem, hod oštěpem, skok do dálky, zápas a běh na 200 metrů). Soutěžení pokračovalo skokem z místa se zátěží. Pokud někdo zvítězil v nejméně třech disciplínách stal se absolutním vítězem. Pokud se tak nestalo, řešilo se to zápasem v ringu. Den třetí: (dopoledne) velké procesí na počest bohů (hlavní sudí, kněz, vyslanci, atleti, příbuzní a trenéři). Bylo obětováno  na oltář boha Dia 100 oslů. Odpoledne se konaly hry mládeže (12 -18 let) v disciplínách: 200m běh, zápas v ringu a box. Den čtvrtý: Dopoledne se konaly běžecké závody. Odpoledne se pořádaly zápasy v ringu a box a běh na 400 metrů s vojenskou výstrojí (helma, štít).  Den pátý: V tento den se konaly velké obětní slavnosti a hodokvas. 

Vstupné do Archeologické sítě (Olympijská zahrada + Muzeum): od 12 eur/ osoba