Atheny

Podle řecké mytologie založil hlavní řecké město Kekrops, napůl člověk a napůl had. Athény leží v pobřežní rovině, historické jádro se nachází na úpatí starořecké Akropolis (156 m n. m.). Nejvyšším místem je vrchol Lykavittos (277 m, nachází se zde kaple sv. Jiří a vede na něj lanová dráha). Zlatý věk Athén nastal v r.  461 př. Kr. volbou Perikla a končí katastrofální peloponéskou válkou proti Spartě.

Athénská Akropolis patří na Listinu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Akropolis bylo v mykénské době opevněné centrum Athén, od archaického období kulturní středisko s chrámy ochranných bohů Athény Artemidy a Poseidona. Po zpustošení Peršany znovuobjeveno za Perikla (530-429 př. Kr.).
Na Akropoli vstoupíte mohutnými a okázalými Propylájemi, na jejichž pravé straně se nachází malý jónský chrám Athény Niké a na straně levé pinakothéki neboli obrazárna. Dalším významným chrámem je jónský Erechtheion. Říká se, že v boji o nadvládu nad Athénami na tomto místě udeřil trojzubcem do akropolské skály Poseidón, zatímco Athéna tady nechala vyrůst olivovník. Chrám nese jméno jednoho z legendárních králů Athén, Erechthea, a byl svatyní Athény Polias i Erechthea - Poseidóna. Tento ojedinělý monument je proslaven sochami karyatid s grácií nesoucích na svých hlavách střechu průčelí. Největší stavbou Akropole je mohutný dórský chrám Parthenón. Tuto jednu z nejslavnějších staveb na světě navrhli architekti Kallikratés a Iktínos hlavně jako schránku pro 12 m vysokou sochu Athény Parthenos (panenské Athény), kterou vytvořil Feidiás. Jednotlivé části Parthenónu byly ztvárněny v poměru 9:4 a díky tomu se chrám jeví jako dokonale souměrný. Sochaři využili také optických klamů, aby vyvážili účinky perspektivy (krepidoma neboli podezdívka je uprostřed vyšší než na okrajích, jednotlivé sloupy jsou mírně nakloněny dovnitř, entaze - lehké vydutí dříků - sloupů způsobuje, že sloupy vypadají jako rovné). Na Akropoli se nachází také muzeum, které opatruje akropolské vykopávky. Bezprostředně pod svahem Akropole najdete dvě divadla - Odeion Heroda Attica (dodnes se tu konají divadelní a koncertní představení) a menší Dionýsovo divadlo. V těsném sousedství Akropole se nachází pahorek Aeropagus, kde sídlil nejvyšší soud Athén. Další památky, které můžete v Athénách nalézt:

Park Zappion
Klasicistní budova Zapion, kde se pořádají výstavy a kongresy. Při olympiádě zde bylo tiskové středisko.

Olympeio
Olympeion a Hadriánův oblouk pohledem z Akropole. Chrám Olympeion je největší dochovaný v Řecku. Z původních 104 korintských sloupů se dochovalo jen patnáct o výšce 17 metrů. Na délku chrám čítal asi 96 m a na šířku zhruba 40 m.

Hadriánův oblouk
Je téměř 1900 let starý a pochází z počátku našeho letopočtu. Tehdy, pod římskou nadvládou, nechal císař Hadrián rozšířit město o celou jednu městskou čtvrť. Brána stojí na hranici mezi Starým a Novým městem. Směrem k Akropoli na ní je napsáno „Toto je město Théseovo, staré město“ a na druhé straně je napsáno „Toto je město Hadriánovo, nikoli Théseovo“.

Dionýsovo divadlo
V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog a tím i divadlo. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě prostě ze svahu kopce. Pojalo až 17000 diváků. Poté zde byli zbudovány dřevěné lavice a ty byly v roce 330 př. n. l. nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu. Za doby panování císaře Nerona bylo divadlo upraveno, aby se zde mohly konat gladiátorské hry a zápasy. Z této doby pocházejí také reliéfy na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu, vpravo uctívání boha bohy a lidmi.

Akropolis
Dominantou Athén je Akropolis a dominantou Akropole Parthenon Stejně jako je Pražský hrad symbolem a dominantou Prahy, je Akropolis dominantou a symbolem Athén. Akropole byla ve starověku a pak i ve středověku díky své poloze pevností. Akropolis byla zejména náboženským centrem obce, ale také přirozeným opěrným bodem v Athénách, o který se opírali ti, kdo chtěli Athény ovládat silou. Byla opevněna již předchůdci Řeků v Attice - Pelasgy. Zbytky jejich mohutného opevnění je možno vidět ještě dnes. Největší rozmach stavební činnosti na Akropoli spadá do doby největšího rozmachu Athénské moci - do doby Periklovy. Tehdy byly postaveny stavby, nad kterými musíme stát v úžasu ještě dnes, kdy již leží v rozvalinách. Působí na nás nejen svoji mohutností, ale i vyspělým estetickým dojmem. Na Akropoli tehdy stálo podivuhodné umělecké dílo – socha Pallas Athény, ochránkyně města. Geniální sochař Feidiás ji vytvořil ze zlata a slonoviny, avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu. Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v Olympii. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové ve 20. století. Planina na Akropoli je 300 metrů dlouhá a 150 metrů široká.

Parthenon – začal se budovat v roce 447 před Kristem. Ústředním bodem Parthenónu byla obří socha Athény o výšce 11m, chrám měl rozměry asi 70 x 31 m. Při obléhání Akropole Benátčany došlo k zasažení Parthenónu, ve kterém Turci zřídili prachárnu, dělovou koulí a následné explozi, která chrám značně poničila.
 
Erechteion – zbudován v letech 421-406 př. Kr. na nejposvátnějším okrsku Akropole. Na jeho místě stály původně tři samostatné chrámy, které byly po přestavbě sloučeny do jedné stavby, ale byl zachován jejich původní půdorys. Na Severní straně chrámu je předsíň, střechu, které drží šest soch půvabných dívek - karyatidy.

Propylaje - vstupní monumentální mramorové schodiště a brána s pěti vstupy, které se na noc, případně v nebezpečí zavíraly 
a Akropole se měnila na pevnost. Dnes nesou jméno Boulého pevnostní brána je pojmenovaná podle jejího francouzského objevitele v minulém století Boulého.

Muzeum na Akropoli – archeologické muzeum v Athénách patří mezi nejkrásnější a co do sbírek nejbohatší muzea světa, zabývající se antikou. Mimo jiné se zde nacházejí i tyto sochy: Moschoforos – muž, který nese jalovici. Mimořádně jemná soška vousatého mladého muže, který nese na zádech tele jako oběť bohyni Athéně. Socha pochází z roku 570 př. Kr. Karyatidy – panny, podpírající střechu průčelí Erechtheionu. Erechtheus - prastarý athénský bůh s horní částí mužskou, s dolní v podobě hadího těla - symbol původního autochtonního (domácího) božstva

Athénská agora¨
Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem agora znamená tržiště, v žádném případě to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Stály zde administrativní budovy, chrámy i soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a prodávalo, ale zároveň se dělala politika, pomlouvala vláda i bližní. 

Hefaistův chrám (Theseion-Hefaisteion) patří mezi nejzachovalejší antické památky
Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období, obdivovat můžeme památky od klasického období až po kostel z 11. století našeho letopočtu.

Chrám Théseion-Héfaisteion
Tento chrám je zasvěcen bohu Héfaistovi a ochránkyni města, bohyni Athéně. Byl vybudován roku 449 př. Kr. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec.

Řecká agora
Stojí nedaleko Římské agory a je to centrum Athén za doby řecké nadvlády. V severozápadní částí se nachází Theseion, čili Hefaisteion, v jihovýchodní části Stoa poikylé (Malovaná stoa), zrekonstruovaná po 2. sv. válce Američany. Nacházely se zde údajně první veřejné záchodky na světě.

Věž větrů
Jedná se o kombinace vodních a slunečních hodin – DUBIN (2001). Tato osmiboká stavba má na každé ze svých stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů.